Testováno na Islandu

Napadlo by vás zajet si na Island v lednu? Mne ano. Na tento týdenní výlet jsem se neuvěřitelně těšil, v podstatě šlo o splnění snu, takže mi bylo jedno kdy. Souběh událostí a příležitostí to dal na leden, a nastalo rozvažování co sbalit, co na sebe a v čem chodit.

Dlouho jsem měl vyhlédnuté boty Canadian, které jsou částečně gumové po kotníky , zateplené komplet a horní část z nubuku se šněrováním. V podstatě pro tuto cestu ideální. To, zda vydrží a osvědčí se, jsem se rozhodl vytestovat, tak jako většinu námi prodávaného sortimentu.

Byl jsem připraven na břečku vody se sněhem, ta byla v Reykjavíku, zkusil jsem chodit po ledě i po sněhu, kamenitou pláží u oceánu, a lávou na vyhaslých sopkách. Musím říct že bota obstála a osvědčila se. Byla to jediná obuv na kterou jsem spoléhal, další v batohu nebyla.

Na Islandu, občas, nebo spíše častěji je dost větrno, v podstatě to je největrnější trvale obydlené místo na zeměkouli. Teploty byly kolem 0 °C - -15 °C. V teplotách kolem 0°C stačily v botách klasické zimní ponožky, ale cca od -7°C ve spojení s prudkým větrem se rychle měnila pocitová teplota a to vč. bot. Řešení bylo jednoduché, dvoje ponožky. Islanďané do takového počasí používají ještě overaly oblékané na běžné zimní oblečení,  prý jsou pak nesmrtelní. Vyzkoušel jsem a potvrzuji.

Co se podrážky týká, během týdenního pobytu nebyl problém s klouzavostí na sněhu, břečce ani kamení ani na zmrzlém sněhu. Při stoupání po zmrzlém sněhu doporučím použití nesmeků zapínaných přes nárt, stejně tak i na zledovatělé ploše, o které na Islandu není nouze. Sympatické je i šněrování až nahoru, jelikož při treku se vám kdykoliv může propadnout noha na zafoukaných místech. Návleky nejsou zbytečností.

Tato cesta mě přesvědčila že boty Canadian zařadíme na stránky TURPIL.cz s klidným svědomím a doporučením.

Karel Turoň